Projekt pro Digitální akademii pod hlavičkou Czechitas

23.07.2017

Tohle bude tak trochu netypický blogpost. Ale tématicky sem zapadá, tak pojďme. 

Czechitas je úžasný projekt, se kterým začaly holky z Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně. Jedná se o vzdělávání žen v IT. Nejprve holky začaly s jednodenními či několika denními kurzy... a pak se díky grantu od Google pustily do pořádání takzvané Digitální akademie. 

Digitální akademie je vlastně takový rekvalifikační kurz pro holky, na konci kurzu bychom se měly být schopny stát datovými analytičkami. 

No, a jednou z podmínek absolvování akademie je závěrečný projekt. Téma jsme si mohly vybrat dle libosti a já jsem se zaměřila na stravování. 
Předem se omlouvám za délku příspěvku. Naše závěrečná práce holt musela mít nějaký rozsah... :)

Jak to celé probíhalo?

O projektu jsme věděli od začátku, ale v průběhu DA se na nás hrnulo tolik nových informací a musely jsme se pokusit načerpat takové množství znalostí, že ve výsledku mi na samotný projekt zbyly zhruba dva týdny. A to jsem ještě v průběhu této doby začala docházet na stáž (také v rámci DA). V kombinaci s péčí o ani ne dvouletou dceru, jejím denodenním odvážením do a ze školky, péčí o domácnost, snahou o aspoň o minimální péči o sebe, meruňkovou pohromou, která se stala, ani jsme nevěděli jak, protože jsme nečekali žádnou úrodu, a spoustou dalších věcí to byl doopravdy zápřah. 

Dnes je 21. 7., což je také datum odevzdání projektu. A já teprve dopisovala samotný projekt a píšu tenhle post. To o něčem vypovídá. Inu... život svobodné matky je legrace! :D Ale neměnila bych. Rebeka je moc roztomilý maniakální šílenec :)

Celý průběh mé práce na projektu byl vlastně takový chaos. Neustálé přepínání mezi jednotlivými povinnostmi... než se člověk stihne zabrat do práce, už musí dělat něco jiného. Navíc jsme se pořád nějak nemohly dohodnout s mojí mentorkou (která mi měla s prací na projektu pomáhat, neboli můj projekt vést, podobně, jako třeba vedoucí diplomky na VŠ) a neustále jsme z různých důvodů odsouvaly setkání. Nakonec se zadařilo a domluvily jsme si schůzku v kavárně, kam jsem dorazila i s výše zmíněným maniakálním šílencem... a mentorka nikde. Nijak jí to nezazlívám. Zabrala se do práce a prostě na to zapomněla. Zavolala bych, ale čert tomu nechtěl, zrovna se mi vybily OBA moje telefony. Když se ser..... Další den pak mentorka odjížděla na dovolenou, a tak už se žádné setkání nekonalo. 

Doufám, že i přesto se mi povedlo s prací nějak poprat. Důležité pro mě je hlavně to, že jsem si mohla na všechno "sáhnout", všechno si v reálu vyzkoušet a osahat, a že jsem mohla zpracovat téma, které je pro mě důležité a výstupy z mé práce mají pro mě význam. 

Mou závěrečnou práci pro Digitální akademii Czechitas si můžete přečíst...

ZDE!!!


Vegetariánství a veganství - vliv na zdraví člověka

Cílem této práce je meta-analýza proběhlých velkých studií, zabývajících se vlivem typu stravování n a zdraví člověka. Konkrétně se budu zabývat tím, jaký vliv má konzumace masa a živočišných produktů ve srovnání s rostlinnou stravou.

K tomuto tématu zcela přirozeně inklinuji z toho důvodu, že tak nějak polehoučku, potichoučku jsem postupně dospěla k názoru, že konzumace živočišných produktů nejen, že není pro člověka nezbytná, ale naopak se zdá být zdraví škodlivá a nepřirozená.

Nechci nikoho nutit ke změně stravování, jen jsem prostě změnila přístup k tomu, co jím, a také k tomu, co nabízím k jídlu své téměř dvouleté dceři. Čas od času fakt, že dcera nejí živočišné produkty, vzbuzuje překvapené a někdy negativní reakce. I z toho důvodu jsem se rozhodla sepsat jakési shrnutí toho, proč si myslím, že jí tímto typem stravy dávám ten nejlepší start do života.

Člověk není masožravec

... a ani tak úplně všežravec, jak bychom se rádi domnívali. Infografiku, kterou můžete vidět níže, jsem nevytvořila. Ale mám za to, že dává pěkný přehled zcela zjevných rozdílů mezi živočichy v závislosti na tom, jaký typ stravy je pro ně vhodný. Viz obr. 1.

Když jsem před nějakou dobou narazila na přednášku, kde je krásně popisováno přesně to, co vidíte níže v tabulce, nechápala jsem, jakto, že mi to dřív nepřipadalo divné... Vždyť je to celé tak zjevné a dává to smysl. No, posuďte sami. 


Trocha oficialit, aneb jak jsem postupovala při zpracování své závěrečné práce

Původně jsem zamýšlela, že shromáždím velké množství dat z důvěryhodných zdrojů, tato data upravím pomocí SQL příkazů v kombinaci s využitím možností pro čištění dat v Excelu a následně propojím data pomocí SQL příkazu JOIN a nad takto propojenými daty provedu analýzu.

Bohužel se ukázalo, že mé představy o dostupnosti dostatečně rozsáhlých a vzájemně si podobných dat byly naivní. Nebylo tedy příliš co spojovat ("joinovat") a analýzu jsem musela provádět převážně nad jednotlivými tabulkami.

Nejprve jsem si tedy našla rozsáhlé studie, které vznikly na téma konzumace živočišné vs. rostlinné stravy. Do svého projektu jsem nakonec zahrnula tyto:

  • The Oxford Vegetarian Study - Jedná se o rozsáhlou studii 6000 vegetariánů a 5000 ne-vegetariánů, která byla provedena mezi lety 1980 a 1984 ve Velké Británii. Data ukázala, že vegetariáni a vegani měli signifikantně nižší koncentraci cholesterolu, konzumovali více vlákniny, atd.
  • The Adventist Health Study 2 - Vegetariánská strava a diabetes - Adventist Health Studies joss velum známé a rozsáhlé studie zaměřené na komunitu Adventistů sedmého dne žijící v USA. V této komunitě je signifikantně nižší výzkum některých chorob, než ve zbytku americké populace. Adventisté se také mnohem běžněji než zbytek populace stravují vegetariánsky až vegansky.
  • Comparison of Nutritional Quality of the Vegan, Vegetarian, Semi-Vegetarian, Pesco-Vegetarian and Omnivorous Diet - study z rook 2014, která se, oak název napovídá, zaměřila na srovnání kvality stravy mezi lidmi konzumujícími veškeré živočišné produkty, vegetariány a vegany.
  • Does low meat consumption increase life expectancy in humans? - vědecký článek publikovaný v rose 2003 Americkou asociací pro klinickou výživu. Z této publikace jsem nenalezla žádná data ke zpracování. Přesto zdroj uvádím, protože se výzkumníci dobrali zajímavého výsledku, a tedy, že dlouhodobí vegetariáni (nejedli žádné maso po dobu minimálně 17 let) se dožili v průměru o 3,6 roku více než lidé, kteří maso konzumovali.
  • Vegetarian diets: what do we know of their effects on common chronic diseases? - studie z roku 2009 se zabývala různými zdravotními aspekty a jejich souvislostí se stravou.

Nejznámnějšími a nejzásadnějšími jak svým rozsahem, tak i výsledky jsou první dvě uvedené studie, tedy The Oxford Vegetarian Study a The Adventist Health Study.

Ke zpracování, úpravě a čištění dat jsem použila Excel a základní SQL příkazy a vizualizaci dat jsem následně provedla pomocí Tableau.

Tableau mi bylo sympatické hned od začátku. Připadalo mi velice přehledné a "user friendly", vizualizace z něj mají čistý, moderní design. Ovšem... samozřejmě se v průběhu ukázalo, že pro naprostého začátečníka není ani Tableau úplná hračka. Hodně času jsem proto strávila snahou správně nakombinovat ("joinovat") různé tabulky, načež jsem zjistila, že pro mé účely je v mnoha případech lepší data vůbec nepropojovat a pracova s různými zdroji odděleně. Ne tedy ve všech případech, ale často. Na tohle zjištění mi padl minimálně den práce.

Hodně času jsem strávila ještě také v úplně prvotní fázi rozhodování, jaké technologie, techniky a postupy vůbec použít. Musela jsem shánět data, což se ukázalo jako velmi problematické vzhledem ke zvolenému tématu (ano, měly jste pravdu všechny, kdo jste mě varovaly!) a své plány a myšlenkové konstrukce jsem musela neustále upravovat. Jak už jsem zmínila v úvodu, z převážně SQL úprav tabulek se stal projekt zaměření převážně na Tableau. A Excel. Nenáviděný a opomíjený Excel, který se nakonec ukázal být skvělým, jednoduchým nástrojem pro úpravu a čištění dat. 

Nejprve bych ráda sdílela mapu rozšířenosti vegetariánství (včetně veganství) v různých částech světa. To jen tak pro orientaci. K vytvoření této mapy jsem použila data z wikipedia.com a mapu (obr. 3) vytvořila pomocí skvělé funkce v Tableau. Bohužel neexistují informace ze všech zemí, ale i tak myslím mapka pěkně přehledně ukáže, jak to zhruba je s rozšířeností rostlinné stravy.

"5 a Day", aneb opravdu jíme dost ovoce a zeleniny?

Tohle doporučení asi známe všichni. Jde o to, že pro optimální zdraví je třeba konzumovat alespoň pět porcí ovoce a zeleniny denně. Moderní výzkum dokonce ukazuje, že pět porcí není dostatečných, a že ideálně bychom měli jíst deset porcí ovoce a zeleniny.

Také vám připadá, že netušíte, kam byste takové množství ovoce a zeleniny vtěsnali mezi ostatní pokrmy? Nejste sami. Graf ukazuje, že pouze vegani jsou schopni reláně dosahovat dostatečné konzumace ovoce a zeleniny.

Pro tuto infografiku se mi ideálně hodily tzv. "stacked bars", které kladou dvě "measures" na sebe a celková výška sloupečku znázorňuje jejich součet. 

A jak jsme na tom s dalšími ukazateli kvality stravy?

Zde jsem se rozhodla zahrnout složky stravy všem známé a donekonečna omílané:

  • cholesterol
  • nasycené mastné kyseliny
  • kalcium (toho mají dle většinového názoru mít vegané nedostatek díky tomu, že nekonzumují mléčné výrobky)
  • vláknina
  • bílkoviny (těch mají údajně mít opět vegani nedostatek)

Jaké jsou skutečné dosažené hodnoty v různých skupinách dle typu stravování můžete vidět níže v tabulce.

A jak tyto hodnoty vycházejí v porovnání s oficiálním doporučením?

Bílkoviny

Obecně se doporučuje konzumovat 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné váhy. Pro průměrnou ženu by to tedy bylo 46 g bílkovin denně, pro průměrného muže pak zhruba 71 g. Jak je vidno z tabulky, všechny osoby zapojené do studie této hranice nejen dosáhly, ale s rezervou ji prekonaly.

Vláknina

Doporučený denní příjem vlákniny se pohybuje mezi 25 - 38 g. 25 g platí pro ženy, 38 g pro muže. Průměrný příjem napříč pohlavím by tedy měl být minimálně 31,5 g. V tabulce vidíme, že "masožravci" dostatečně vysokého příjmu nedosahují.

Kalcium

Obecné doporučení pro dospělé je 1000 mg denně. Pro ženy nad 50 a muže nad 70 let se doporučuje příjem kalcia zvýšit na 1200 mg. Jak vidno z tabulky, vegani dostatečného příjmu nedosahují, ostatní skupiny by s ním neměly mít problém.

Nasycené mastné kyseliny

Nedoporučuje se, any jejich podíl tvořil více než 5% celkových přijatých kalorií. Při konzumaci 2000 kcal denně by tedy příjem kalorií z nasycených mastných kyselin nesměl přesáhnout 100 kcal. 1 g tuku poskytne tělu kalorický příjem o výši 9 kcal. Neměli bychom proto ideálně zkonzumovat více než 11 g nasycených mastných kyselin denně. Jak vidno z tabulky, všechny skupiny tuto hranici výrazně překračují, nejlépe jsou na tom vegani s 21 g a nejhůže konzumenti masa s 54 g denně.

Cholesterol

Pro zdravého dospělého člověka by denní příjem cholesterolu neměl překročit 300 mg. Pokud máte cukrovku, neměli byste konzumovat více než 200 mg cholesterolu denně. Opět se podívejme do tabulky. Jak vidno, vegani se pohybují pod rizikovou hranicí, čím více živočišných produktů je zařazeno do stravy, tím hůře denní příjem cholesterolu vychází.

Cukrovka a BMI

Často lidé jako argument proti rostlinné stravě uvádí zvýšený příjem sacharidů oproti "normální" stravě, a tedy údajné vyšší riziko cukrovky. Pojďme se tedy podívat, zdali tomu tak opravdu je i dle proběhlých studií. 

Je prokázána souvislost mezi zvýšeným BMI (body mass index) a výskytem cukrovky. Zároveň jedno z doporučení pro pacienty s cukrovkou bývá snížení tělesné váhy tak, aby jejich BMI bylo ve zdravém rozmezí, tedy mezi 18,5 a 24,9.

V graft výše vide středový (mean) BMI v jednotlivých skupinách dle typu stravování. Šedá oblast v pozadí grafu znázorňuje zdravé rozpětí. Jak vidno, všechny skupiny kromě veganů mají vyšší než doporučovaný BMI, a tedy i riziko výskytu cukrovky je zvýšené.

Ale abychom jen tak nehádali, pojďme se podívat, jaké je vlastně reálné riziko výskytu cukrovky u jednotlivých skupin:

Jak vidno, lidé konzumující maso mají zhruba 4x vyšší šanci, že onemocní cukrovkou, než lidé konzumující čistě rostlinnou stravu.

Vliv stravování na riziko infarktu

Na toto team zatím neproběhly větší, konzistentnější studie. Nicméně nová studie uskutečněná v květnu 2017 poukazuje, že:

"Various foods have been studied in relation to stroke risk, though the research is relatively limited and inconsistent. Nevertheless, fruit and vegetable consumption has been found to be protective. A recent meta-analysis shows a 21% reduction (95% CI: 0.75-0.84) in risk of stroke in highest consumers of fruits and vegetables compared to lowest consumers."

Čili: Byly zkoumány různé potraviny ve vztahu k riziku infarktu a výzkum je relativně limitovaný a nepříliš konzistentní. Přesto je zřejmé, že konzumace ovoce a zeleniny má protektivní vliv. Nedávná meta-analýza ukazala snížení rizika výskytu infarktu o 21% u lidí konzumujících největší množství ovoce a zeleniny oproti lidem konzumujícím množství nejmenší.

Závěr

Z dostupných dat jsem došla k závěru, že rostlinná strava nejen, že není škodlivá lidskému zdraví, ale ukazuje se býti dokonce prospěšná. Výrazně snížené riziko rozvoje cukrovky a o téměž čtvrtinu menší riziko infarktu v kombinaci s prokazatelně delší dobou dožití u lidí stravujících se bez živočišných produktů jsou pro mě pádnými argumenty pro to, abych preferovala rostlinnou stravu.

A kalcium se dá snadno doplňovat multivitamínem, který už i tak denně beru.Kromě kalcia se samozřejmě doporučuje suplementovat vitamín B12. Proti obecnému přesvědčení by ho ale měli brát všichni, ne jen vegani. Jeho sníženou hladinu totiž vykazuje naprostá většina populace.

Níže přikládám ještě celý "dashboard" z Tableau.

© 2017 Módní blog. Ušila vám na míru Lucie Sladěná.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky